Štramberk 2015
„A chčije a chčije.“ Ne, nejsem sprostá. To já jen cituji ze slavného českého filmu a také rekapituluji situaci v předvečer našeho pravěkého putování. Už se vidím, jak spolu se stovkou zmoklých gymnazistů hledám žraločí zuby v bahně nikoli druhohorního, ale současného Štramberka.
Ale ti nahoře k nám nakonec byli milosrdní. Na netu slibované slunko se sice neukázalo, ale nepršelo. Podzimní příroda hrála všemi barvami, nabídla nám svou vlídnou tvář. Vlastně i to sluníčko jsme nakonec ve Štramberku potkali, čekaly nás tam totiž nejen pravěké vykopávky, ale také naše domorodá průvodkyně, věčně vysmátá a dobře naložená akční kolegyně Lenka Svobodová.
Stihli jsme všechno, co jsme měli v plánu – Šipku, arboretum s jeho druhohorními poklady i Muzeum Zdeňka Buriana s poutavou expozicí o životě a tvorbě uznávaného umělce. Ještě než mí svěřenci nadělali z pracovních listů lodičky, stihla jsem si všimnout, že je i vyplnili. A musím říct, že mě mile překvapilo, jak usilovně se aspoň někteří pídili po správných odpovědích.
Řekla bych, že všichni zúčastnění zaslouží pochvalu, včetně mých kolegů, kterým se „pozvánka“ na cestu do pravěku v upršený předvečer akce asi nejevila zrovna jako výhra v loterii .
Za kabinet dějepisu
Mgr. Pavlína Andreeová