Bílovec 21. ledna 2019 Ne všichni gymnazisté umí krmit kalifornské žížaly, preparovat cvrčka, založit vermikompost či zjistit složení vody. Ne každá škola totiž spolupracuje s Hornicko-geologickou fakultou VŠB-TUO. Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci se však rovnou zapojilo do pilotního projektu.
Docentka Heviánková upřesňuje, že deset účastníků kroužku se kromě jiného dozvědělo, jak přežít jako Robinson v divočině, co je v naší přírodě i v bezprostředním okolí školy jedlé, a po kterých rostlinách nebo bezobratlých živočiších v případě nouze sáhnout. V dalším tematickém okruhu zakládali studenti vermikompost, který díky působení vyšlechtěných kalifornských žížal získá ty nejcennější živiny. A hlavně nepotřebuje velký prostor. V bíloveckém gymnáziu ho mají ve dvou plastových kbelících a žížaly krmí organickým odpadem – slupkami z ovoce a zbytky potravin ze svačin. Jedním z tematických okruhů byl také rozbor studniční, povrchové a pitné vody a úprava vzorků vody například chemickým srážením a iontovou výměnou. „Cvičení jsme prováděli ve školní laboratoři, potřebné přístroje si vozíme s sebou, například spektofometr, testovací sady s barevnými komparátory, přenosný turbidimetr. Studenti se také dozvěděli, že nejkvalitnější pro pitný režim je právě kohoutková voda,“ vysvětluje Petra Malíková z katedry environmentálního inženýrství.
„Životní prostředí mě hodně zajímá, hlavně zacházení s odpady. Proto mne snad nejvíce zaujal tematický okruh o vermikompostování, hned jsem začala přesvědčovat rodiče, abychom si tento kompost založili. Bydlíme na vesnici a na zahradě bychom ho perfektně využili. Láká mě i to, že založení je naprosto jednoduché, pořizovací náklady nejsou vysoké, kalifornské žížaly se dají leckde snadno koupit. Rodiče se trošku obávají mušek octomilek, které se někdy u tohoto kompostů drží, ale vysvětlila jsem jim, že to je úplně zanedbatelná věc,“ říká šestnáctiletá Johanka Vajdová, která by chtěla obor se zaměřením na životní prostředí studovat i na vysoké škole.
Sedmnáctiletý Adam Širůček, student třetího ročníku, se na kroužek přihlásil hlavně proto, že k jeho oblíbeným předmětům patří chemie a biologie a zajímá se o přírodovědná témata. „Baví mne, že nám lektoři přednášejí zábavným stylem, navíc si leccos prakticky vyzkoušíme. Například jsme přímo v laboratoři zkoumali složení vody, kolik obsahuje dusičnanů, amoniaku a dalších látek. To se mi bude hodit i v běžném životě, máme doma studnu, tak si udělám sám rozbor vody i její případnou úpravu. A zaujala mě i další témata, například co obsahují a jak se čistí odpadní vody v kanalizaci pod městy, co dělat, když se ocitneme v divočině, abychom přežili, anatomie určitých členovců,“ dodává Adam, jenž biologii uplatní při studiu na medicíně, na kterou se chce za rok přihlásit.
A další neméně zajímavá témata na účastníky kroužku čekají i v dalším pololetí. Třeba v okruhu z biotechnologie se dozvědí to základní o řasách, houbách a sinicích a také, co všechno je na běžných předmětech z pohledu mikrosvěta, třeba na displeji mobilu. A pod rentgenovým spektrometrem budou zkoumat vlastnosti různých materiálů, otestují si třeba zlaté náušnice, stříbrný prstýnek, židle, zjistí, co obsahuje písek, a kde všude se v přírodě pohybují těžké kovy, nebo jak mikroorganismy způsobují korozi materiálů, třeba betonu. Začátkem února navštíví účastníci kroužku katedru environmentálního inženýrství, kde se v laboratoři vyzkoušení proces flotace uhlí. A další exkurze a besedy na žáky čekají například ve spalovně odpadů, úpravně vody, v planetáriu, na haldě Ema, v Landeku.
„S kroužky organizovanými pracovišti Vysoké školy báňské máme už dlouholeté a velmi dobré zkušenosti. A tak jsme v tomto školním roce nově tuto spolupráci rozšířili ještě o kroužek environmentální. Žákům představuje životní styl, jehož základem je šetrné zacházení s přírodou, což vnímám jako nesmírně důležité,“ dodává ředitel gymnázia Pavel Mrva s tím, že zajímavosti z environmentálního inženýrství představí zástupci katedry také 29. ledna na dni otevřených dveří Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci.