Bílá abstrakce, nebo snad neposkvrněné plátno o rozměrech 200 x 140 centimetrů, bílé linie na bílém pozadí, rumělkový nádech… ale kdo to tam vidí?
Obraz
Co je umění a co je „sračka“?
Dva a půl milionu.
Nerozumíš! Nechápeš! Nevíš!
Nadsázka, sofistikované debaty, pozérství, snobismus, ješitnost, ale hlavně přátelství.
A také závan smutku z toho, jak to mezi lidmi občas chodí.
A pak už jen lyžař řítící se do bílé tmy.
To by člověk neřekl, kolik emocí může být ukryto v bílé ploše!
Herecký koncert pánů Cisovského, Čuby a Kaluži.
A ano, opět jsme byli v divadle Aréna.
PS: Nejdražší jednička mého života… taky názor
Mgr. Pavlína Andreeová