Osvětim + Krakov

Dne 15. prosince jsme se vydali do Osvětimi a nedalekého vánočního Krakova. I když mnoho lidí jelo v tomto vánočním čase pouze kvůli trhům v Krakově, Osvětim nemůžu opomenout. Je důležité připomínat si historické křivdy, aby se nikdy neopakovaly. Já osobně tento poučný výlet absolvovala již jednou, ale stále odtud odjíždím jednak se špatnou a zamyšlenou náladou, jednak s novými informacemi, které mi pomáhají pochopit utrpení a strasti lidí za druhé světové války.

Po příjezdu do Osvětimi jsme se rozdělili do dvou skupinek a každé byl přiřazen polsko-česky mluvící průvodce. Troufnu si říci, že náš pan průvodce byl určitým způsobem originálnější a překypoval černým humorem. Podmínky v Osvětimi musely být neskutečné, ovšem poté, co jsme dorazili do Březinky, jsme pochopili, že „baráky“ v Osvětimi byly oproti dřevěným stájím luxus. Březinka mnohé šokovala, jak někdo mohl přežít v takových podmínkách? Vlezlá zima všem napomáhala k ještě horší náladě – jak těm lidem muselo být? A co stres, který se stal každodenní rutinou? Šlo zde jen o jediné –  přežít. Všem nám bloudila hlavou myšlenka, jak může člověk něco takového dopustit. Kvůli jedné osobě? Je velmi důležité si tyto události připomínat, lidé musí vědět, že tato zvěrstva nesmí již nikdy dovolit.

Zdeptaní okolím jsme nasedli do vytopeného autobusu a vyplnili test, který byl z lehčího soudku, žádná maturita, a vydali se na cestu za Vánocemi. V Krakově nás po společné fotce čekal zasloužený rozchod. Mnohé z nás očarovala všudypřítomná vánoční světýlka, prošli jsme si památky, někteří se vydali rychlou chůzí za polským oblíbeným jídlem – zapiekankami. Já osobně stihla obojí a můžu jen doporučit. Vánoční trhy byly příjemné, nebylo moc lidí, zboží dostupné a v rámci možností i originální. Načerpali jsme vánoční atmosféru, a i když nám byla zima, užili si spoustu zábavy a nakoupili dárky.

Počasí se nám vyvedlo a celkově byl tento výlet příjemný, poučný, ale zároveň i skvělým zpestřením v jinak rušném školním týdnu. Děkujeme organizátorům, panu Foltasovi a paní Šeděnkové, moc jsme si to užili!

Karolína Škutová 3. C