Na „samet“ lze pohlédnout z různé perspektivy. I takto to mohlo vypadat:
Milí studenti,
z široké nabídky témat pro dnešní den jste si vybrali Duševní hygienu. Když se zamyslíte nad tím, co byste chtěli slyšet o duševní hygieně, přijdete jistě k závěru, že teorie k žádné hygieně nepřispěje, že plané řeči bez praxe jsou o ničem. Proto jsem se rozhodla sednout si s Vámi na místo veřejné, běžně dostupné, možná i oblíbené a navštěvované, abychom si popovídali, dozvěděli se vzájemně o sobě víc. Abychom k sobě měli blíže. Někdy v životě stačí sednout si s kamarádem na kafe. Už jen to, že ho pozvete nebo on vás, to, že budete spolu a poklábosíte, že si oba uděláte čas, je právě ono minimum pro sebe. Duševní hygiena je o maličkostech, o radostech, o všem, co věnujete sami sobě v různé podobě, různých formách. Deset minut meditace, sportu a hudby, přitom právě sport a hudba je pro mnohé z Vás každodenním programem. Někteří jste skauti, jiní mají svou víru, umění, divadlo, 3D tiskárnu, PC, to se všechno počítá. To jsou Vaše očisty, kterými prospíváte své duši. A uděláte-li radost ještě někomu ve svém okolí, je to bonus. Duševní hygiena není nic, co můžete získat od někoho, na ní musíte pracovat sami. I třeba jen tím, že si můžete koupit nový kousek oblečení či knihu.
A to, že můžeme sedět v soukromé kavárně, kterou si založili bývalí studenti gymnázia, popovídat si, že jsme v pohodě, je nemalá míra nejen naší svobody, ale i zásluha 17. listopadu 1989.
Magda
