Sedám do auta a vyjíždím na zkoušku před koncertem. Je 7. 6. 2024, pátek večer. „Mám všechno, tašku a hlavně složku s notami? Asi jo, klid,“ říkám si, když parkuji u kostela. Za chvíli už stojím u fary, kde nejdříve zkouším se sólistkami a pak rozezpívávám celý sbor. Čas kvapí, přecházíme do kostela, chystáme klávesy a vzápětí nastupujeme před oltář, jdu poslední. „Neměly bychom přetáhnout domluvený čas, tři čtvrtě hodiny, pak už vystupují děti, musíme to pohlídat,“ bleskne mi hlavou během úvodního slova a pak už sedám za klávesy.
Přede mnou stojí členky mého komorního sboru a čekají na předehru k první písni. Kdysi se mě někdo ptal, jestli mám trému. Vždycky. Začínám hrát a zní tóny první skladby od Marty Kubišové. Akustika krásná, holky se snaží, najednou je tady potlesk. Jedna píseň střídá druhou, během půlhodiny jich máme zazpívat deset. Snažím se dodat pohledem odvahu celému sboru a také sólistkám, vůbec není snadné se postavit před plný kostel a zpívat. Všechny jsou báječné a provází je zasloužený potlesk. „A je to tady. Písničky, které zpíváme poprvé, navíc trojhlasně a čtyřhlasně. Snad to nezkazíme,“ říkám si s malou obavou. Ale zní to přesně tak, jak má, holky jedou naplno a už je tady závěr – Jízda králů a po ní dlouhý potlesk.
Až teď si všímám, jak moc lidí tu je. Stále tleskají, a tak přidáváme Dobrý kafe od Lucie Bílé. Zase velký potlesk, vidím na holkách, jak jsou šťastné a jak moc je to těší. Pak se ozve něčí hlas: „Celé od začátku!“ S úsměvem přidáváme píseň Tobě patří chvála, obecenstvo si i nyní vytleská přídavek. Naše konferenciérka mi šeptá, že jednu ještě stihneme, a říká publiku, že posíláme písní Kříž svůj neseme přání Jarkovi Nohavicovi k jeho dnešním narozeninám. Tahle píseň má neskutečně krásná slova. Poslední tóny a potlesk, tentokrát už skutečně závěrečný. Odcházíme a já kouknu na hodinky – čtyřicet pět minut, vyšlo to. Pak si jedna přes druhou sdělujeme dojmy a já holky moc chválím. Ještě si stihneme říct, kdy bude zkouška, a už se rozcházíme ke svým blízkým, kteří nás spolu s ostatními posluchači čekají u skleničky dobrého vína před kostelem. A my jim slibujeme, že se určitě opět sejdeme na některém z našich dalších koncertů.
Mgr. Radmila Štípková
