Tak letos poprvé v novém. Opustili jsme všechno: táborovou základnu v Kletném, klasický termín v přípravném týdnu, instruktory, program, dobu trvání. A aby toho nebylo málo, vzali jsme najednou jak primány, tak studenty prvních ročníků. A myslím, že se nám to docela povedlo.
Vyrazili jsme tentokrát ke „Kateřině“ do Štramberku. Hned po příjezdu jsem poznal, že jsem tady prožil svůj úplně první pionýrský tábor, přestože se areál i chatky za těch čtyřicet let proměnily. Jediné, co zůstalo, je nádherný výhled na celý Štramberk. Ale dost nostalgie.
Počasí se proti nám sice spiklo, ale to nás neodradilo. Po několika úvodních seznamovacích hrách přišla velká hra – nastal Den trifidů, kdy si všichni vyzkoušeli hrůzu ze slepoty a uvědomili si, jak jsou na pomoci těch druhých závislí. Večer jsme pak strávili u kytary, a když se setmělo, navštívila nás škaredá a zlá čarodějnice (kolegyni Ivě, která se uvolila tuto roli sehrát, se tímto omlouvám). Všichni měli za úkol projít jejím územím tak, aby nikoho nespatřila v pohybu. Životy symbolizovaly svíčky, které čarodějka při sebemenším pohybu nemilosrdně sfoukla. Bohužel, hru trochu pokazil nečekaný hustý déšť a vítr, ale i přesto jsme to dotáhli až do konce.
Ráno jsme využili chvilkové přestávky mezi lijáky a vydali se na krátkou procházku do Štramberku. Uši balené i plněné rozhodně nechyběly. Po návratu jsme vzali zavděk velkou krytou pergolou a společenskou místností. Primáni si zahráli mnoho pohybových her, navštívil je i kouzelník se svým médiem, u velkých zase jitřily emoce při hře Sociodrama, kdy diskutovali nad různými příběhy. Kvečeru jsme ze Štramberka vyjeli a šťastně se vrátili zpět do Bílovce.
I přes deštivé počasí se nám to povedlo a už máme zamluvený termín na příští září. Takže zase za rok AHOJ.
Mgr. Jindřich Foltas, výchovný poradce
